Čím víc lásko hledám místo v tobi,
tím víc ztrácím v sobě náhle jistotu svou.
Zdáš se mi lepší nějako pravdová,
než si troufám o sobě říct já jsem blout.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
Chtěl jsem tě vždycky vidět takovou,
jak zrovna právě srodila ses,
teď mám strach.
Že sám tak neumím být opravdové,
supřímo s tím žít a tak mám najednou strach.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
Lásku pomáhj mi,
špatně se mi dýchá farfór,
pojď,
pojď,
pojď.
Zítra se všechno změní, tešek bolí o pláčku,
pojď, pojď, pojď, pojď.
Žesnice komplexnů se na mě válí,
otáčím se hrdinu,
pak zkouším hrát.
A zval bych,
kdybych měl kam komu volat,
po moste mi s očí mám teď najednou strach.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
A s duší tvou,
a s duší tvou má moje hlavu a najednou,
a najednou jako bych král.
A s duší tvou,
a
s duší tvou...