Bráky šedé nad hlavou,
co táhnou oblohou
a stíny tmavé padly nad dlouhou cestumou.
Vítr v dáli zpívá píseň tklivou pochmurnou,
píseň sladkou z nadějí,
co prolétá tou tmou.
Nad tmavými mraky slunce řeje, svítí dál,
nezmizelo je tam stále,
pouze mrak ho zakrývá.
Pod starostmi stále řeje naděje nás dál,
nezmizela je v nás stále,
jen žál ji zakrývá.
Problémy jak déšť,
studený náhle spláchnou sen,
pak se nebe rozjasní a přijde nový den,
možná jenom chvíli nevidím svou cestu ven.
Možná mlha skryla ji, možná to byl jen sen.
Nad tmavými mraky slunce řeje, svítí dál,
nezmizelo je tam stále,
pouze mrak ho zakrývá.
Pod starostmi stále řeje naděje nás dál,
nezmizela je v nás stále,
jen žál ji zakrývá.
Věř,
že vítr směr svůj změní,
mrak zmizí
a přijde jas.
Pochmurnotu navždy mení,
bude krásné teplo zas.
A tak dále di krok za krokem,
když je obzor zastřený.
Světlo nikdy nezhasne,
jen se někdy schová za stíny.