Přešlo léto přes kamenné mosty.
Co nesklidil jsem,
hladem zůstane.
Odplula loď s posledními hosty.
Co nestíl jsem,
to se nestane.
Přišel podzim pázlivými kroky.
Fouká vítr a tváře soch jsou hrubě tesané.
Krátký jeden,
tak na dvě, na tři sloky.
Co nestíl jsem,
už tak zůstane.
Hledy tají a jaro čeká před brámi.
Stejně jako v loni,
však tě zeleném.
Vzpomínka na něj jistě zůstane mi.
Až s dalším létem i já přejdu po mostě kamenném.
