Chvělo se rákoří i jívy,
mé srdce dalo se vcval,
a do tvé mokré černé hřívy
neslyšně jsem přísál.
Že se stanu
moře plavcem,
můj koníčku, můj konin,
když jsem tě plavíval v zátoce rybníka.
Po diabloním
se starým kočím jsem se radíval,
plavným hvězdo-plavcem.
Na jakou vějíčku chytit svou hvězdičku,
v rákosí při měsíčku.
Nikdy neber do ruky byč,
plavil ten moudrý kočí.
Když zbyčuješ chlidnou hadinu,
voda se zbouří a do očí k tě vzkočí.
Na vzbouřené duši štěstí nikdy nepřistane,
jenom se přiblíží a hned je pryč.
Na štěstí chlapče nikdy neber byč.
Jinak z vody vylovíš jen samé hvězdy zbyčované.
Zbyčované.
Vělo se rákosí i jívy,
mé srdce dalo se vcvál.
A do tvé mokré černé hřívy neslyšně jsem přísahál,
že se stanu mořeplavcem.
Můj koníčku, můj koník,
když jsem tě plavíval v zátoce rybníka.
Po diabloní
se starým kočím jsem se radívál,
jak se slavným hvězdopravcem.
Na jakou vějíčku chytit svou hvězdičku v rákosí při měsíčku.
Ta vzpomínka ve mně dodnes na poplach zvoní.
O mnohou moudrost jste přišli vážení.
Když jste jako kluci na vlastní
kůži nezažili plavení.
Úchvatné letní plavení.
Volné
a svobodné
plavení koní.
V zátoce rybníka po diabloní.
Đang Cập Nhật
Đang Cập Nhật
Đang Cập Nhật