Včera mi to blesklo hlavou,
moje
milí umíraj,
poránu s tvojou slabou kávou,
je to trošku silnej čaj,
je to trošku silnej čaj.
Jsem z tý blbý generace,
která nezná ruskej tank,
za to vidí,
jak se ztráce Richard, Jack, R, a Amelia.
Richard, Jack, R, a Amelia.
Je mi patnáct,
sedím hledím,
nevím čemu dleskáte,
a to bylo naposledy,
co jsem mluvil s Bulatem,
co jsem mluvil s Bulatem.
Král se vozí pražskou šedí,
vrachotině zelené,
a to bylo naposledy, co jsem mluvil s Elenem,
co jsem mluvil s Elenem.
Natali jsem hodil docela,
hřbu jí v parku,
co to dá,
nerad myslím na Vánoce,
bez Gilberta Pecota,
bez Gilberta Pecota.
Myslí si, pský blues je v tahu,
zapěl jenám New Orleans,
že včas vzali dráhu,
Mardy, Otters a John Lee.
Mardy, Otters a John Lee.
Nosil černý poblečení,
v černém zmody nevídeš,
je to bída,
že tu na něj ušaně ten Johnny Cash,
ušaně ten Johnny Cash.
Dneska možná
prochází se v nebi jako
po lese,
bere speed a zpívá píseň v důstrejem Charlesa,
v důstrejem Charlesa.
Kam se kouknout,
tam to žije,
superstáda, doktor do zhor,
a
já chodím na mumie
do divadla semafor, do divadla semafor.
Pane ději,
už jsem v pánu,
až si začne kopat hrok
a zaklepe na tvou bránu,
ten starý, dobrý Bob,
ten starý, dobrý Bob.