Šas a místo porodu určí příslušnost k národu,
tu bereme si sebou do hrobu.
Stejně tak v srdci Evropy si trikoloru doklopy,
zadnem a šupa jdá do průvodu.
V záloze máme louchu lespoe
a první slůvka ve škole, který se učíme, jsou
Ty vole!
A dodržujem tradice, když sousedovi s lepice
v cípné rádosti jdeme do kolen.
Jo,
jsme národ hrajejích pivíků,
pohodí a plný slavíků,
kdy v ní vůčese párek vodí výpůl.
Ve světě o nás neví se,
no ale tohle zmíní se,
až přijde moda pivníků pivíků.
Jo, jo, jo, jo!
Z historické důvodu má rád všech svoji pohodu,
v zimě nahoře,
v létě na vodu.
Tam dá si párek na tácku a k tomu pív o dvanáctku,
po třináctým pak spolí čtrnáctku.
V jedný kapse nožík rybička a v druhý startek krabička,
dnes kouří každá druhá babička.
A zbytek celý rodiny vytváří fáčkem z plodiny,
zahlce na jezemě malička.
Jo,
jsme národ hrajejích pivíků,
pohodí a plný slavíků,
kdy v ní vůčese párek vodí výpůl.
Ve světě o nás neví se,
no ale tohle změní se,
až přijde moda pivníků píků.
A z hodin řík,
nám praotec mává,
mějte se krásně hovata,
kde se žije líp,
teď národ se hádá.
Praha prnočí ostravá a solo Maruška.
Jsme národ hrajejích pivíků,
pohodí a plný slavíků,
kdy v ní vůčese párek vodí výpůl.
Ve světě o nás neví se,
no ale tohle změní se,
až přijde moda pivníků píků.
Jsme národ hrajejích pepíků,
frantíků,
oldů,
toníků,
v poslední době sejkom a píků.
Živí nás tučná potrava,
nejprvím Čechy a Morava,
tata Rízi je v hvartach Medlíků.
Pupumpy doma.
Děkujeme přátelé.
Děkujeme chlapci a děvčata.
Tak co bychom tak asi chtěli říct písničkou,
která vás teďka čeká.
Možná že to,
abyste neproceňovali
sympatické starší dámy
s vodkou v žaludku.