Nebe tvý je tak modrý,
oblaky bílí jsou
a řeky tvý jsou čistý.
Kránu tě odnesou,
k hlubokým snům a mořím,
k vodám bez slodí,
k ohňům, co v kopcích hoří,
a já je nevidím.
Hlady tvý nejsou přímý,
až oklikou
přistání nedochvilný,
přitečky zavětou.
Já se těch letů lekám,
někdy i úletů,
na střechách domů čekám soupromůlkometu.
Padá hvězda, padá
noční oblohou,
pátým pádem volá
na nás, kdo nemohl.
Padá hvězda, padá,
jak skončí ten svůj pát,
noc je ještě mladá,
a jí se nechce spát.
Nebe tvý je tak modrý,
oblaky bílý jsou,
a řeky tvý jsou čistý.
Ráno tě odnesou,
k hlubokým snům a mořím,
k vodám bez slodí,
k ohňům, co v kopcích hoří,
a já je nevidím.
Padá hvězda, padá
noční oblohou,
pátým pádem volá
na nás, kdo nemohl.
Padá hvězda, padá,
jak skončí ten svůj pát,
noc je ještě mladá,
a jí se nechce spát.
Padá hvězda, padá
noční oblohou,
pátým pádem volá
na nás, kdo nemohl.
Padá hvězda, padá,
jak skončí ten svůj pát,
noc je ještě mladá,
a jí se nechce spát.
Padá hvězda, padá,
snáší se jak sníh,
ač nám skočí cmeří,
vzům stane nám hřích.
Padá hvězda, padá, snáší se jak sníh,
pátým pádem volá na nás, kdo nemohl.