Mlčíte hodiny,
chodíte kolem sebe,
jako byste spolu bytě vlastně ani nebyli.
Žádný bloteky,
prázdný pohledy na věci,
co jste si dali předtím,
než jste umřeli.
Řekni mi,
kdo jste vy a co chcete víc,
peníze v pytlích máte i tak,
vám to nestačí.
No tak zastav se,
koukni se na něj a řekni mu,
pro co vlastně běžíte.
Furt je pryč,
on pak ty,
jeď pryč,
říkáš mu,
když vidíte se,
tak nevíte co byste si měli říct.
Když jede dál,
tak píše jí,
chce s ní žít a vřící jí.
Pohledy,
doteky,
padáte na zem jak v ráji,
pak jako blázni,
války do rána,
všechno tak prázdný,
kam jste to došli?
Řekni mi, kdo jste vy.
Já vidím je dřív,
jak byli šťastný a teď se jim hroutí svět,
všechno je tak rychlý,
peníze uděláli z nich.
Nádoby prázdný,
lidi prázdný, ozdoby prázdný.
Já vidím je dřív,
jak byli šťastný a teď se jim hroutí svět,
všechno je tak rychlý,
peníze uděláli z nich.
Nádoby prázdný,
lidi prázdný, ozdoby prázdný.
Ozdoby prázdný.
Ozdoby prázdný.
Dřív tolik lásky,
teď války nic, kde jsme jí ztratili?
Víš co chci říct,
citlivý srdce cítí jasně,
hodně mít neznamená šťastný být,
chutná to trpce,
radši si zasneme,
musíme se ocitnit my.
Baby,
dívej se na mě,
odpověs upřímně,
co tu teď spolu vlastně tak řešíme.
Váším co peníze kůlením člověk,
tolik pak mění se blázníme?
Ne váším si ty,
co tolik chci tví orgazmy a tví horky ty.
Váším co obavy i naše sny,
co žijeme společně ty klidný dny.
Ale nejsme tak dobrý,
jak jsme si mysleli,
podívej ležeme si co.
Co?
Ale nejsme tak silný,
jak jsme se viděli,
řekni za tomu,
že kdo.
Kdo?
Žij se prázdnou,
vyspatným věcma,
jak se to rozjede,
nejde s tím přestat,
přitom už chápeme,
není to cesta.
Co vlastně dělí lhát od keca,
ty jsi trochu kecala,
vyť,
ty namletý malý lži,
zvyklá tak fungovat,
fungovat štěstí,
jen takhle umíš žít.
Ty jsi trochu kecala,
vyť,
ty namletý malý lži,
zvyklá tak fungovat,
fungovat štěstí,
jen takhle umíš žít.
Já vidím je dřív,
jak byli šťastný,
a teď se jim hroutí svět,
všechno je tak rychlý,
peníze udělali z nich,
nájoby prázdný,
lidi prázdný, ozloby prázdný.