Na louce květina stojí,
v kapkách skrývá pláč,
žádná včelka nepřiletí,
jak jen je sám, jak chudý boháč.
Květina sní o přátelství,
o někom, kdo jí štěstí dá,
i když slzy v kapkách skrývá,
naději ve svém srdci má.
Přišel k ní mravenec maličký,
ten věděl, co je smutek,
políbil kvítek chudičký
a pláč hned od ní utek.
Květina sní o přátelství,
o někom, kdo jí štěstí dá,
myslí,
že slzy své obelstí,
naději ve svém srdci má.
Přišel k ní mravenec maličký,
ten věděl, co je smutek,
políbil kvítek chudičký a pláč hned od ní utek.
Květina sní o přátelství,
o někom, kdo jí štěstí dá,
myslí,
že slzy své obelstí,
naději ve svém srdci má.
Častokrát zdá se nám,
že jsme jen sami,
přátele hledáme,
lámem si hlavy,
stačí však své oči otevřít jen,
uvidíš přátele v životě svém.
Na louce květina nepláče dál,
mravenec přinesl jí cený dar.