Stare mlakové nádraží
A za poslední prachy si koupila na nub, i když věděla, že se to nesmí.
A jako kolem slunce kroužily mouky kolem lampy,
prostor byl sevřený v obrovských železných pleštích.
A nikdo nebyl nikde jen ona a svíralá tíha,
která navěky obtěžká i samotné štěstí.
Konec.
Okolo ticho jen dál se možná snad hory,
my záblé stíny a vajgly v romátce špíny.
A zapousnutý upíl upíl z denního světla,
a to zvolná krvá celo na její druté džíny.
Konec.
A potom přišel víkr, měsíc úplně krytík,
ale i přesto stará lampa nepřestala svítat.
A potom přišel víkr, měsíc úplně krytík,
ale i přesto stará lampa nepřestala svítat.
A ona všimla si, že pod střechou nad ním bývalo hnízdo
a že snaží se z nejpírko, co čeká, že ho chytí.
Titulky vytvořil JohnyX.
