Tam, kde
nad jistobnou sloumkou vzchodí,
hora
živý bramen zlů narodí.
Zpívá o guralech, už po našemu pozná,
z bezkyt čorpá sílu matka Olza.
Potom nese slávu od zbojníků,
víňky všech guralských falešníků.
Zpívá o guralských falešníků,
víňky všech guralských falešníků.
Zrána se po lukách třepotá,
tančí po kamenech divoká.
Tamhle ju chytili, železu chladili,
ona jim utekla číneckým komínem ven.
Těžší jiný rozpůlí, blastatou ke bůli,
tak rychle pospíchá spod věže pěstů vzkadá.
Řeká, sní o čistém milování,
spod rou až do moře si uhání.
