Procházim sálem a všechno na mne mluvíVšude je ticho, já sama zůstávamSkoutu se šero šíří, když klíčník světla stlumíJen záblesk slunce ozáří řadu obrazůI zlatý rám jak okna do duší těch dávno mrtvých mužůA vznáší se tu jako výkřik nad ránemTo osamnilé múzy probouzejí ze snůPohledy moudrých starců a dětíZvídavýchTi, co umějí se dívatA vnímat a cítit a snítTi rám, co srdce svírat, rozbítTmou obrazárnouSvíce sfrážíDlouha s lásím zůstáváBye, byeSee you laterBye, byeBye, byeGrace, that's all the words of the gameRada hrdých čel a jisker v chytrých očích,kde není v srdcích jenom zoufalství a slost,a prisne rtytu zdobí i moudre hlavy,a jen ti nejlepší smí žít schápavím úsměvem.Ti, co umějí se dívat, a vnímat, a cítit, a snít,ti rám, co srdce svírá, rozbít.Mou obrazárnou svíce září,ti toho s láskou zůstává.V tom dveře brznou a klíčník na mě kývá,z té temné síně se sama nevrátí.Jdou se mnou myšlenky a stopy těch, co skrývá,barva a plátno, mříže a klíč a zlatý rám.