Procházim sálem a všechno na mne mluví
Všude je ticho, já sama zůstávam
Skoutu se šero šíří, když klíčník světla stlumí
Jen záblesk slunce ozáří řadu obrazů
I zlatý rám jak okna do duší těch dávno mrtvých mužů
A vznáší se tu jako výkřik nad ránem
To osamnilé múzy probouzejí ze snů
Pohledy moudrých starců a dětí
Zvídavých
Ti, co umějí se dívat
A vnímat a cítit a snít
Ti rám, co srdce svírat, rozbít
Tmou obrazárnou
Svíce sfráží
Dlouha s lásím zůstává
Bye, bye
See you later


Bye, bye
Bye, bye

Grace, that's all the words of the game
Rada hrdých čel a jisker v chytrých očích,
kde není v srdcích jenom zoufalství a slost,
a prisne rtytu zdobí i moudre hlavy,
a jen ti nejlepší smí žít schápavím úsměvem.
Ti, co umějí se dívat, a vnímat, a cítit, a snít,
ti rám, co srdce svírá, rozbít.
Mou obrazárnou svíce září,
ti toho s láskou zůstává.
V tom dveře brznou a klíčník na mě kývá,
z té temné síně se sama nevrátí.
Jdou se mnou myšlenky a stopy těch, co skrývá,
barva a plátno, mříže a klíč a zlatý rám.