Obídá mi ta mojevšem je rozvalýa za pár minutna to zvoní bráchaa za nímnějaký vztušný holčinya říkákdyž s ním nevobědu nejsem chlaptěch chlapů jsou Martin z Magdalyale jápřece nejsemjenom taknějakej dej seale jápřece nejsemjenom taknějakej ostrněkde v patřehrajou věčný hrátky mládítančí a z tropy houštíka vstanea přitom tiši šeptá pokopectu velikou veš jako věšvěce smijuale stejně mi to vadía ptám se matkuno kolik je mi vlastně letříká právemno to už není moje věcoblíkně se nastypnešale jápřece nejsemjenom taknějakej dej seale jápřece nejsemjenom taknějakej ostrmám rád každýhoa milovám se všemia s vojskemsobě rovnýpřekročímvšechny mezevšechny zákonya cílevšechno dobrývšechno zlýsi ochočímať zvoní zvonyna nádhy zemiať světlo metejve rovnočíať každej víže přišla moje chvíleať to každej vía chystá obročíať to každej víže přišla moje chvíleSlyším někde snadse stala chybaněkdo zahalněkdo zapomnělči spalBylo horkoa nebo možnávelkej mráza někdo ukradl peřinuVíš, nejsem delfínale ani malá rybaa už dlouho nemámproč bych sobě ahalBude ránoa ty říkášdej mi časa já nemám ani vteřinuAle já přece nejsemjenom taknějaký dej seAle já přece nejsemjenom taknějaký ostrovJá přece nejsemjenom taknějaký dej seJá přece nejsemjenom taknějaký ostrovjenom taknějaký ostrovTitulky vytvořil JohnyXTitulky vytvořil JohnyX