Hned ráno v mobilu mám vzkaz,
dnes nepřijdu.
Mám toho moc.
A prakticky až do Vánoc už nemám vůbec čas.
Ta další píše, mám nemocný štěně.
Musím být doma.
No tak sorry.
...
A třetí zase Spertoťas,
jejího srdce Alcatraz,
vyhlásil plošnou amnestii.
Studuje svoji entropii,
naslouchat nemá čas.
Stiko to hodin, už má splíny.
Ať už je člověk,
jak chceláka,
nemá čas ani na panáka a sluše kašle na střídavé rýmy.
Do toho volá žena, že má sras
a taky něco
o nějakým sletu.
Je prostě pořád v jednom letu a taky nemá čas.
Napsal bych píseň každodenní,
zrovna mám na zbyt
jednu chvíli.
Myšlenky míří k cíli,
kdo by však poslouchal, tu není.
04:55
03:47
03:16
