Skroucený město,
domečky z karet,
nahnutý svatý vít
Dostat se na dno skleněný lahve,
nebo za tebou jít
V šlapacím autě,
uprostřed světa,
točím se s oblohou
A bledý zjevy z maškarních bálů ulice šněrujou
Žiškov je démon,
táhne se za obzor,
nikde nekončí
Chodníky příkrý,
jak horská dráha,
koukaj mi do očí
Za rohem neon,
na dlažbu kreslí,
budoucnost růžovou
Není to špatný,
říkám si taky,
ještě jsem na nohou
Zkratil jsem tvý číslo,
adresu i přízeň,
jediný co zbejvá je ta věčná žízeň
O tom,
jak je cesta děravá a křivá,
duše věčně živá
Tiše zpívá,
tiše zpívá
Hou v bílejch myší běží do svahu,
s klobouků řas a spon
Motám se s nima přes celou Prahu,
krysař má lehkej tón
Žiškov je démon,
chystá mi chvíle s rozbitým schodištěm Tak jako
klasik jsem ve svým díle nakonec proti všem
Zkratil jsem tvý číslo,
adresu i přízeň,
jediný co zbejvá je ta věčná žízeň O tom,
jak je cesta děravá a křivá,
duše věčně živá
Tiše zpívá,
tiše zpívá
Už jsem jak ty myši,
co se drápou vzhůru Hledám,
kde mám oheň pro zápalnou šňůru
Sudy prachu ležej někde u tvejch
dveří Listopad má barvu spálenýho peří
Zkratil jsem tvý číslo,
podobu i jméno,
našel jsem jen podnik,
co má otevřeno
Z toho čí se kouká,
z bílý pěny pivá a duše věčně živá
Mlčky zpívá,
že už se stmívá