Zrcadla bludiště vrací mi každej den,
možná jsem závislej na vesmírní dráze.
Chytím se nálady,
bouchni mě do hlavy,
nápoje z pálavy klidně do mě sázej.
Vycházím z bludiště, co vrací každej den,
neschci bejt závislej na té bílé čáře.
Pochop mi nálady,
výskoky a pády,
mám řízen bez vody,
na zem nic neházej.
Můžeš mi všechno dovolit,
já nejsem žádný symfonik,
chytloť mě štěstí, že jdu s tebou.
Já nejsem žádný symfonik,
můžeš mi všechno dovolit,
znám dobrý akce, hlavně ve dvou.
Noční bál, mám to z krvi líta vznášet,
když tejou všechny ledy, nechci ztrácet krok.
No ty znaj tyhle můzy v kůži, chci jim naháčet,
jsem v obětí lásky chycenej.
Můžeš mi všechno dovolit,
já nejsem žádný symfonik,
chytloť mě štěstí, že jdu s tebou.
Já nejsem žádný symfonik,
můžeš mi všechno dovolit,
znám dobrý akce,
hlavně ve dvou.
Bouchni mě do hlavy,
chytím se nálady,
mám řízen bez vody,
jsem to já.
Noční bál, mám to v parši, chci se vznášet,
když do tvý tváře bledí, nejde vrátit čas.
No ty znaj jiný můzy v kůži, chci jim naháčet,
jsem v obětí lásky chycenej.
Já nejsem žádný symfonik, já nejsem žádný.
Noční bál, mám to z krvi, líta vznášet,
když tejou všechny ledy, nechci ztrácet krok.
No ty znaj tyhle můzy v kůži, chci jim naháčet,
jsem v obětí lásky chycenej.
Můžeš mi všechno dovolit,
já nejsem žádný symfonik,
chytlo tě štěstí,
že jdu s tebou.
Já nejsem žádný symfonik,
můžeš mi všechno dovolit,
znám dobrý akce,
hlavně ve dvou.
Můžeš mi všechno dovolit,
já nejsem žádný symfonik,
chytlo tě štěstí,
že jdu s tebou.
Já nejsem žádný symfonik,
můžeš mi všechno dovolit,
znám dobrý akce,
hlavně ve dvou.