Po ránu se vracím domů, ty už dávno spíš, řekla bys, že pití neprospívá.
Našlapovat potichoučku měl bych, ale spíš, dělám rámus a na chodbě zpívám.
Klíče, marně hledám klíče, můžu čekat výčet věcí, které pálí.
Ale nedej se splést, láska není jen test, je i sítní záchranou.
Nechej!
Nechej se vést tou nejjasnější z hvězd, co ti svítí nad hlavou.
Zvláštní je, že po těch letech měl bych už snad znát
tvoji tvář i touhy, které skrývá.
Jestli se teď vzbudíš,
budeš se mi asi smát.
Jak tu stojím, jak se na tebe dívám.
Neznám snů tvých seznam, přiznám se, že neznám a tak si jen říkám.
Nedej se splést, láska není jen test, je i sítní záchranou.
Zvláštní je, že po těch letech měl bych už snad zná,
ale nedej se splést, láska není jen test, je i sítní záchranou.
Zvláštní je, že po těch letech měl bych už snad znám,
ale neznamená to pretvůj zá trusteda.

ale neznamená to teko přest, je Voyager s grěst ao.
Zvláštní je, že po těch letech měl bych už snad znám,
ale neznamená to pretvůj z slova na hlavě.
Je to jenom štěstí, když cesty lidí dvou
vedou chvíli tratí dvou kolejnou.
Neboj se, až v koncích se naše louče rozejdou,
budu pořád zpívat píseň stejnou.
Možná se jen leknem cestou peklem,
než se zase sejdem.
Tak nedej se splést, láska není jen test,
je i sítí záchranou.
Nechej se vést tou nejjasnější zvěst,
co ti svítí.
Co ti svítí nad hlavou.
Nedej se splést, láska není jen test,
je i sítí záchranou.
Nechej se vést tou nejjasnější zvěst,
co ti svítí nad hlavou.
Nechej se vést tou nejjasnější zvěst, co ti svítí nad hlavou.
Nechej se vést tou nejjasnější zvěst, co ti svítí nad hlavou.