Když se tě zdá
Když už skoro nevěříš a láteříš a spíláš posudu
Ne, já brečet nebudu
Jen tak brečíš si ti, co musí mít, co ze chřití
Nebudu stále jed seba svítit těm, co jsou na cestě
Ne, já brečet nebudu
A nebreč ani ty
S úsměvem až ten, jak ho myslíš i ty
Jak ho myslíš i ty
Když nemá konce cestama
Když se mi zdá moc dlouhá
Už od vapletu nohama
Jak v mátohách se loudám
Když mi v mlze mizí cíl
A opouští mě síla
Když už skoro nevěříš a láteříš a spíláš posudu
Ne, já brečet nebudu
Jen tak brečíš si ti, co musí mít, co ze chřití
Nebudu stále jed seba svítit těm, co jsou na cestě
Ne, já brečet nebudu
A nebreč ani ty
S úsměvem až ten, jak ho myslíš i ty
Jak ho myslíš i ty
Vím, jak se pozná správná cesta
Je to ta, na které nemůžeš přestat
Kvíli drž, ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jední cesta
Vím, jak se pozná správná cesta
Je to ta, na které nemůžeš přestat
Kvíli drž, ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jední cesta
Vím, jak se pozná správná cesta
Je to ta, na které nemůžeš přestat
Kvíli drž, ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jední cesta
Vím, jak se pozná správná cesta
Je to ta, na které nemůžeš přestat



Kvíli drž, ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jední cesta
Vím, jak se pozná správná cesta
Je to ta, na které nemůžeš přestat
Kvíli drž, ale pak už zas běžíš
A každý krok je jen jední cesta