Tohleto říbě pod kovu nestratí
na dráze závodní.
Leží tu na sláně, sotva se obrátí
a v očích má napsaný,
že někde je nebeplé koní,
besohráto pratí
a louky, co báječně voní,
pro hříbě střapatí.
Kde je nebeplé koní
a laskavých honáků a kopita cimka věz voní
do zlatých oblaků.
A už větří a už labutře se hřívou,
koně prý nebrečí.
A kdo z vás vybohovel zmazaní zemskou špínou?
Kdo z vás vy přesvědčí,
co z vás vybohovel zmazaní zemskou špínou?
A když hříbě už na cestu dává se cvalem
a zpátky se nevrátí,
tak nebuď smutná,
vždyť za chvíli projede rájem a tam bolest neplatí.
Kde je nebeplé koní,
besohráto pratí
a louky, co báječně voní,
pro hříbě střapatí.
Někde je nebeplé koní
a laskavých honáků
a kopita cimka věz voní
do zlatých oblaků.
A kopita cimka věz voní
do zlatých oblaků.