Ve tvých slovek zableskl se nůž,
už nejsem to já.
Už nejsem ten tvůj, jak si šeptala můj,
už nejsem to já.
Jsme nakolenou, nevratně pohleď,
aspoň neď důstojnost k nám.
Za dveřmi našich strát se neobrátí,
zády blzbezně k nám.
Nikdy se už nedohodnám,
to jen v knížkách tak je.
Možná kdy se sejdem, kdy ne.
Stohonou nejstý jen.
Kam uteklo všechno to tvé?
A
kde ztrácel jsem já?
Ty jsi milovala a hladila mé.
Já myslel jsi,
že vše se jen zdá.
Nikdy se už nedohodnám,
to jen v knížkách tak je.
Možná kdy se sejdem, kdy ne.
Stohonou nejstý jen.