Znali se od první třídy, uměli si hrát
Jezdili na chatu na Valchu, vlákali tam na lesy
Doma měl jeden mandylínu a piano po babičce
Na jaře u ní stříhali stromky s placatkou zabalenou v pytlíku
Ráno, co ráno,
nepozvaný to host,
přichází minulost
Kdyby šla vymazat nedávná historie,
těžko se sníží je
Ráno, co ráno,
nepozvaný sám ten host,
přichází budoucnost Ráno, co ráno,
nelehko se v ní žije
Dávno již,
dávno již
Co?
Pod záhradou náhle zmizelou,
pochřpěli mrtvou slovu
Ve slovanském údolí něco si vymýšlel kluk o cihlách
Seděli u okna ve třetí hlavici poslední školní rok
Většinu času trávili pod lampou,
poslechem a družným rozhovorem
Ráno, co ráno,
nepozvaný to host,
přichází minulost
Kdyby šla vymazat nedávná historie,
těžko se sníží je
Ráno, co ráno,
nepozvaný sám ten host,
přichází budoucnost Ráno, co ráno,
nelehko se v ní žije
Nechápu, že si nevzpomínáš na kratičkou příhodu
Kterou prožili jsme společně
jenom dávno
Nechápu,
že si nevzpomínáš
na kratičkou příhodu
Kterou prožili jsme společně jenom dávno
Nechápu,
že si nevzpomínáš na kratičkou příhodu
Kterou prožili jsme společně
jenom dávno
Již nechápu,
že si nevzpomínáš na kratičkou příhodu
Kterou prožili jsme společně jenom dávno
Již
dávno Již
Rád se vracím prostorem a časem
Ráno,
ráno
Rád se vracím prostorem a časem
Ráno,
ráno