Johne, Taku!
Co to je?
Pojďte sem!
Co to je?
Co to vidím?
Tady leží chlap.
No to vidím!
Znat tu pat?
Já se zjevím!
Páčte,
ať se na něj podívám,
aspoň mu poslední pomazání ***.
Chlapu smrtvu spočívá rejn.
Já!
Hej, hej, hej, kdo jsi?
Jsi člověk?
Nebo duch?
Tak řekni!
Dělej, řekni a potěš náš sluch!
Tak dělej! Řekni nám to hned!
Nebo budeš, budeš, budeš dead.
Cože?
Jako že mrtvej.
Jsem Robin.
A dál?
Dál?
Dál!
Kdo vlastně jsem,
když upřeli mi jméno?
No!
Vzali mi všechno a vyhnali mě z ***u.
Aha!
Taky to vypadá, že praštili tě stěnou.
Za tohle dobrodiní vděčíš chlape komu?
Šerifovi z Nottinghamu.
Zdá se, zdá se, že taky máte něco proti němu.
Tak poslouchej! Támhle ten chlap...
John Lidl.
Áno, malý John, tak s ním jméno jeho.
Byl kdyžsi voják a sloužil šerifovi.
Byl jsem voják, sečím všady.
Než dostal příkaz a vyšel a nenápadně odstranil neviného.
A co udělal?
Nic. Takže se zdychnul a teď ho máme tady.
A brater tak...
Tak, tak, to jest moment mého.
Jak vidíš býval mnichem.
A zas ten šerif.
Ty jávolus!
Chtěl po něm, aby mu dohazoval ženský.
S tím ovšem tak...
Tak, tak.
Dílem latinsky a dílem sprostě nesouhlasil.
Takže teď tady mnichem vlastního lesního náboženství.
Naposled já.
Byl on spír.
Áno, áno.
Byl jsem známým bardem, složil jsem píseň.
Kde šerif?
Byl jak zvině.
To zvíře.
Ale nebylo to jisté.
Hned druhý den dva vojáky.
Na přestu do vězení.
Šerif mi poslal jako garde.
Zlomil jsem flétmu o jejich hlavy.
A skončil jste na tomhle krásném místě.
Tohle je šerbu,
to místo co tě skryje.
Tohle je šerbu,
šerif písa Raubelu.
O tom, že šerbu je místo, kde se žije.
Tohle je šerbu,
království by brhelu.
Jak vidím,
pánové,
na jednoho člověka společně pivku máme.
To si píš!
Mám pro vás návrhy,
jak na spončář tím cíce za to.
O tak cíkej, cíkej!
Přes šerbů těsly se nepletu,
vedou cesty,
které známe.
A po nich povozi, pánové!
Pojďme si vzít šerifovo zlato!
A s pojmenem!
Bratře, ty nesouhlasíš?
Nesouhlasím.
To zlato budem dávat chudým.
Stejně jim patří.
To šerif varač čílí ještě víc.
Co by na to bratři?
Divný nápad, ale líbí se mi.
Mně taky.
Tak, tak.
Takže rozhodnu to?
Hej!
Je-je-je jedno zpívá rozhodnout.
A to jak mu říkat budem!
Vítej hůř?
Cože?
Tak naříváme zde kápy podobnou kápy této.
Budeme mu říkat podle kápě.
Vítej v novém ***ovi.
Robíme hůr!
Tohle je šerbu,
znovu místo, co tě skryje.
Tohle je šerbu,
šerif víc naropelu.
Pod *** přes šerbu,
je místo, kde se žije.
Tohle je šerbu,
hra od svými brhelů.
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!
Šerbu!