Lásko má cesto mezi horami,
pověs mi lásko,
co je před námi.
Kráčíme zvolna jako ve spánku,
neber mi sílu větře bratránku,
neber mi radost chladný kameni,
neber mi víru v boží znamení.
Lásko má nitko sluncem utkaná,
úsnem liburem spáraš do rána,
zaspíme žízeň, zaspíme i hlad,
a v probuzení nebudem se bát,
nebudem víckrát klečet na hrachu,
marně nás budou nutit do strachu.
Lásko má řeko,
která nečeká,
stojatá klidná řeka neřeka,
stojatá klidná řeka svítání,
vodopád pláče z mého zpívání,
vodopád pláče nikdy nemá dost,
lásko má duho, klenutá jak most.
