Vraževně rychle přibývají věci, s kterých se nestřílí, a podivná jabka v sadech zrají, co nezabije, to tě posílí.
A proč pak bůř zbořil černý ptáky, a vlčí máky fobilí, a řezníky a ostry háky.
Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí, čím ses od té doby stala, co nezabije, to tě posílí.
Vraževně rychle sílu ztrácí křechcí podzimní motýly, a v černých mracích zpí bílí ptáci.
Kreflční chvylků kránu ztéká po sněhobílých košilích, a mlčící ryby plují v řekách, co nezabije, to tě posílí.
Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí, čím ses od té doby stala, co nezabije, to tě posílí.
Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí, čím ses od té doby stala, to tě posílí.
Hluboko ve tmách hledy tají, a my se té tmy napili.
Kopyta buší do vrah stají, co nezabije, to tě posílí.
Než přijde konec punktům tyčka, všechno to stokrát zešílí.
Cítíš ten hlad v půlnočních smečkách, co nezabije, to tě posílí.
Co nezabije, to tě posílí.
Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí, čím ses od té doby stala, co nezabije, to tě posílí.
Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí, čím ses od té doby stala, co nezabije, to tě posílí.
Co nezabiješ, to tě posílí.
Co nezabiješ, to tě posílí.
Co nezabiješ, to tě posílí.
Co nezabiješ, to tě posílí.