Ještě pusu na líčka, než uzamakneš víčka
a odletíš do země snů.
Tam najdeš svá přání,
co budou ti kmání a zůstanou v paměti dnu.
Princez nos hrášku,
co máš svého brášku,
zatím sama jdeš
světa kraj.
Velký drak ve svánoře ať přeletí moře,
já napíšu svou malou báje,
kterou budu pak zpívat a po očku hlídat,
jestli už konečně zpíš.
Královno hrače,
princez lupače, vám budu hrát písničku svou,
co otevře brány,
vy leďte jak vrány,
kam bohátky zteřin vás zvou.
Až spatříte konec a pod sebou zvonec,
stanete do dalších let.
Ať často je kočí svou malou půjď zkončit,
vypatřil vám celičký svět.
Jenže chvíli to trvá,
než láska prvá,
už zamkne příběhy snů.
Teď poslouchej hlasy,
co slepí tě řasy,
na konci je ne všedních dnů.
Až proletíš rájem a zeleným hájem,
co ukrývá jenom ty víš.
Snad popelku bosou,
výlyco rosou,
tancojí, když ještě spíš.
Já budu ti hrát a budu si přát,
ať zůstaneš pohátkou mou.
Grálovno hraček,
princi dupaček,
vám budu hrát písničku svou.
Co otevře brány,
vy leďte jak vrány,
kam bohátky zteřin vás zvou.
Až spatříte konec a pod sebou zvonec,
stanete do dalších let.
A často je koší,
svou malou pout skončí,
vypatřil vám celičký svět.
Ještě pusu na líčka,
než uzamkneš víčka a odletíš do země snů.