Nabál,
poprvé zmím,
v krajkách
lehtých jak ***.
Tůžím,
tůžím, sálem na křídlech plou,
když přijde on jedině s ním.
Doufám, doufám, zkusím najít můj kout,
ty krajky mám, aby si všim.
Snad mu to krajkový, který jak peříčko váží,
konečně napoví, že už jsem docela dospělá.
Před holkou hubenou, se kterou honil se pláží,
dnes by jak před ženou měl s údivem stát.
Snad mu to krajkový, který jak peříčko váží,
pomůže se slovit, poví mi, že mě má rád.
