Kdy jen stojíš
A v tom tichu sám ve štychu na přímý lince do ostychu
Pozdneš píchu, není cesta, topí se záchranná vesta
Nechýbá ani dál
Posud nikdy zbalíš celý život do krabic
Nikdy si říkáš, že by toho mělo být víc
Když jste škrabice
No a ono je
Jen se koukněj kolem sebe
Trochu směj se
Na člověka, co stojí vedle
Třeba mu začíš ten
Nebo si nevšimne
Taky to znáš, že se motáš pouze jasných slov
Který přišli, co tva dál ses na odchod
Ve vnitřním křiku vzříc publiku, co soudělo tě při úniku
Pozdneš píchu, není cesta, topí se záchranná vesta
Nechýbá ani dál
Posud nikdy zbalíš celý život do krabic
Někdy si říkáš, že by toho mělo být víc
Když jste škrabice
No a ono je
Jen se koukněj kolem sebe
Trochu směj se
Na člověka, co stojí vedle
Třeba mu začíš ten
Nebo si nevšimne
���
Posud nikdy
���
Posud nikdy zbalíš celý život do krabic
Někdy si říkáš, že by toho mělo být víc
Když jste škrabice
���
No a ono je
Jen se koukněj kolem sebe
Trochu směj se
Na člověka, co stojí vedle
Třeba mu začíš ten
Nebo si nevšimne