Koníček divnej mám, strašně rád sám sebe poslouchámA kudy chodím, tam něco vykládámKoníček divnej mám, to jediný, co vážně ovládámJsou mi kecy, s nima nejsem sámKoníček divnej mám, ho vozím rychle a zběsileA vždy jen vlastní názor zastávámKoníček divnej mám, jsem jako Perpetuum mobileMálo kdy jen řečni přestávámA tak ti pořád říkámZnáš, dávno znáš, ty kecy přehnaný, do kola stokrát pohranýZnáš, dávno znáš, myslíš si, že mě máš, ty říkám věce potravnýVždy budím dlouho a rád, můj tón je lehce hádavejŘídím se heslem, kam vítr, tam pášťKdyž potom ucítím chlad, zanechuj pohled káravejPak rychle zvolním a říkám, tak mě vražd!Znáš, dávno znáš, ty kecy přehnaný, do kola stokrát pohranýZnáš, dávno znáš, myslíš si, že mě máš, ty říkám věce potravnýZnáš, dávno znáš, ty kecy přehnaný, do kola stokrát pohranýZnáš, dávno znáš, myslíš si, že mě máš, ty říkám věce potravnýZkusenou ty blubit, jako se známou star, až zbytí, že bude jedinečnej párTy nutný řeči, jak to dávských časáků, nebo fotkama tvých vystěných vyšákůZnáš, dávno znáš, myslíš si, že mě máš, ty říkám věce potravný