Ke světlu blíž
Ráno je studený, studený jako sníh
Oči otevřený, ticho v ulicích
Celý město spí, jsme tu jen já a ty
Namíle vzdálený, tak jako planety
Když ráno vstávám, ty zase posínáš
Už mnoho mě nevidíš
Když mluvím, ty mě nikdy nevnímáš
Ke světlu blíž a k tobě dál
Spolní mě to, co jsi snad sám
A zítra ráno, až se probudíš
Já budu klidný a ty pochopíš, jak moc jsi o mně stál
V noci je schovaný, tak dobře pokrytý
Ve tmě zahálený, potekl překrytý
Všechno to, co bolí, všechno to trápení
Ráno se rozsvítí, jen další zatmění
Když mluvím, ty zase posínáš
Už mnoho mě nevidíš
Ke světlu blíž a k tobě dál
Když si tvůj blíž a k tomu pětám, zvolím ti to, co si sám sám, a zítra až se obudíš, já budu když a když obudíš, jak moc si o mě sám, když si tvůj blíž a k tomu pětám.
Když si tvůj blíž a k tomu pětám, zvolím ti to, co si sám sám, a zítra až se obudíš, jak moc si o mě sám, když si tvůj blíž a k tomu pětám.