Ke světlu blížRáno je studený, studený jako sníhOči otevřený, ticho v ulicíchCelý město spí, jsme tu jen já a tyNamíle vzdálený, tak jako planetyKdyž ráno vstávám, ty zase posínášUž mnoho mě nevidíšKdyž mluvím, ty mě nikdy nevnímášKe světlu blíž a k tobě dálSpolní mě to, co jsi snad sámA zítra ráno, až se probudíšJá budu klidný a ty pochopíš, jak moc jsi o mně stálV noci je schovaný, tak dobře pokrytýVe tmě zahálený, potekl překrytýVšechno to, co bolí, všechno to trápeníRáno se rozsvítí, jen další zatměníKdyž mluvím, ty zase posínášUž mnoho mě nevidíšKe světlu blíž a k tobě dálKdyž si tvůj blíž a k tomu pětám, zvolím ti to, co si sám sám, a zítra až se obudíš, já budu když a když obudíš, jak moc si o mě sám, když si tvůj blíž a k tomu pětám.Když si tvůj blíž a k tomu pětám, zvolím ti to, co si sám sám, a zítra až se obudíš, jak moc si o mě sám, když si tvůj blíž a k tomu pětám.