Napadl sníh a všude bylo bílo,
v simní slunce do mraku se skrylo,
v tom mé oči oslepila zář,
já jen malou chvíli viděl její tvář.
Poledla na mě, no byl jsem cizí,
kam všechny krásné dívky mizí,
kdyby zdržela se ještě okamžik,
tak by snad i ze mě stál se romantik.
Kdyby tady byla ta,
co tu není,
ta pro kterou můži svůj styl měnit,
co se ke mně vrací,
jenom cnění,
byl bych na světě rád.
Kdyby tady byla ta,
co tu není,
kdyby se mnou žila moje každodenní,
a celou noc do rozetnění, byl bych na světě rád.
Uklidil bych stůl a zapálil bych svíčky,
všude bych nastrkal vonavý tyčky,
a nalil jen to nejlepší z vybraných vín,
tak jak to známe z plátenkyn.
Kdyby tady byla ta,
co mě neviděla,
majitelka snů a nádhernýho těla,
jo,
tak kdyby mě chtěla jenom okamžik,
tak by snad i ze mě stál se romantik.
Kdyby tady byla ta,
co tu není,
ta pro kterou můži svůj styl měnit,
co se ke mně vrací jenom snění,
byl bych na světě rád.
Kdyby tady byla ta,
co tu není,
kdyby se mnou žila moje každodenní,
a celou noc do rozetnění,
byl bych na světě rád.
Kdyby tady byla ta,
co tu není,
ta pro kterou můži svůj styl měnit,
co se ke mně vrací jenom snění,
byl bych na světě rád.
Byl bych na světě rád.