Pádaj po tají
Dolů, pádají dolů, na střechy domů, kapky teště, co z nebe zlétají, jenom potají.
Blízká, zimy hodně blízká, když na nebi se blízká.
Chci zdržet tebe ve svém náručí, hledět ti do očí, už nám zbývá jenom snít.
A v noci na zít, chtít do deště jít, v blázy jsme, běháme v dešti, sád mění poušky zlé.
Poušky zlé.
Káma dají, kapky příběhů, pádaj pozdají.
Jdem do našich snů a těm se brádit nejde, když dobrý dělníček myslí stejné, poznám stejné.
Stýská, už zase se mi stýská, když na nebi se blízká.
Dívám se ven zkrz okna, blhaví.
A všichni vím.
Už nám zbývá jenom snít.
A v noci na zít, chtít do deště jít, v blázy jsme, běháme v dešti, sád mění poušky zlé.
Poušky zlé.
Káma dají, kapky příběhů, pádaj pozdají.
Jdem do našich snů a těm se brádit nejde.
Když dobrý dělníček myslí stejné, poznám stejné.
Kapky v deště ti padaj na tvář a taky tělo a vlasy a všechno co máš ještě suchý, to ti zvelhne v dešti.
Pojď budem běhat mezi kapkami štěstí a pak já se budu dívat jen, jak se všechny kapky lesou nad tělem tvém.
Tečou dolů a dolů a víc a víc a já cviřím.
Že nám zbývá jenom snít, pak do deště jít.
Jak dva blázy jsme běhat pouze zlé, když nám slzy dolů padají.
V kapkách deště co na zem slétají, jenom potají.
Když nám padají kapky příběhů, pádaj pozdají.
Jdem do našich snů a těm se brádit nejde.
Když dobrý dělníček myslí stejné.
Pozám stejné.
Když dobrý dělníček myslí stejné.
Pozám stejné.
Jdem do našich snů a těm se brádit nejde.
Když dobrý dělníček myslí stejné.
Pozám stejné.