Kámen
Známý hlas, pak nechci mít a nebudu mít čas.
Nastane dlouhé tichu sčítání.
Nahoru mouření pambuch tě provázej, blesky a déšť trní i plamen.
Na cestě bloudění sebera neházej, možná, že našel jsi svůj vlastní kámen.
Až se jednou znovu narodím, pak nechci vědět,
že se vlastně znám, s tím, že jsem kámen, chci být radši sám.
A nedám prostor citům kytřením.
Až mi Bůh jednou zhasne před očima a budu muset zpátky do světa,
čeká mě nejspíš míle stoleta, v kapse mám kámen, vždyť můj byla zima.
Nahoru mouření pambuch tě provázej,
blesky a déšť trní i plamen.
Na cestě bloudění sebera neházej, možná, že našel jsi svůj vlastní kámen.
Nahoru mouření pambuch tě provázej, blesky a déšť trní i plamen.
Na cestě bloudění sebera neházej, možná, že našel jsi svůj vlastní kámen.
Na cestě bloudění sebera neházej, možná, že našel jsi svůj vlastní kámen.