Jsem vám stál takhle jednou na zastávce v Praze,
čekal jsem na tramvaj
a nenou přišla obrovská bouřka z Míčeho Šnic
a teď tam vidím stát proti sobě holku jako tebe takhle
tričku jen tak stála
a mokla tam,
povídám pojď,
zkovej se pod ten dešník
no a
vidíte
od té doby mám pod tím dešníkem už 28 let,
jmenuje se Marcela
Každý mi tě lásko závidí
Poznal jsem teď jednu z mála,
byla ta venku v dešti, jen tak tričku sama stála
Tak jsem jí půjčil dešník,
aby víc už nepromokla,
neboť dešť zmývá krásu,
vím,
že jsem v ní našel poklad
a ona v ně zpásu,
pod dešník jsem se s ní schoval,
abych jí viděl zblízka,
duchu jsem však považoval
Dáli se něčím získat,
bylo mi s ní neskutečně líp,
nežli každý víkend,
přál jsem si,
ať prší většně
ať dál jsme pod dešníkem,
každý mi tě lásko závidí
Když v Prahou jdem,
v ulicích nám,
já vím,
že každý mi tě lásko závidí
Tak znáte, že zaspíváme si?
Znáte to, ne?
Budeme zpívat?
Pomůžete mi, jo?
Tak jdeme na to, pojďme
Poznál jsem teď jednu zmála
Vybohou venku vešti
Jen tak v tričku sama stála
A ten, on celdest
A ty víc už nepromokla,
neboť
Dešňívá krásu
Vím, že jsem v ní našel
O, klac, super!
A ona ten mě spá suť
Dneska vím, že bych ji neznal
I tenkrát ve zdešníku, že ji tramvaj neodvezla
To jsem měl velkou kliku,
možná,
že jsem něco vtušil
Snad jsem měl stejnou cestu,
udělal jsem,
co se sručí
Teď jsem divovič a nestují Každý mi tě,
lásko,
závidí Když prahou jdem
ulicích rád Já vím,
že každý mi tě,
lásko,
závidí
Já s tebou jsem hráca
Každý mi tě, lásko, závidí
Když spouhu jdem
ulicích rád
Já vím,
že každý mi tě,
lásko,
závidí Já s tebou jsem hráca
Až vím, že lásko závidí