Jsem to já taková, jaká jsem chtěla být,
chycená ve výškách.
Za oknem vidím stíny, přišli se mě asi ptát.
Prýsli dovnitř smíli, jestli se budu pořád bát.
Jestli mám dost cíly, když do sebe se podívám.
Prvý vím, že mám, protože se na ně usmívám.
Jsem to já taková,
jaká jsem chtěla být, chycená ve výškách.
Už vím, kudy jít.
Jsem to já taková,
jaká jen já můžu být.
Už na nic nečekám,
už vím, kudy jít.
Chyby už nejsou chyby,
každá z nich mě něco naučí.
Nemusím všem se líbit, každý mu se cejnak otáčí.
Co bylo,
bylo,
už mě netrápí,
co včera bolelo mě dneska ochrání.
Stačí mi vědět, že sama pro sebe jsem dost.
Jsem to já taková,
jaká jsem chtěla být,
chycená ve výškách.
Už vím, kudy jít.
Jsem to já taková, jaká jen já můžu být.
Už na nic nečekám,
už vím, kudy jít.
Už kolem nestavím zeď, stavím se za sebe.
Zvolním,
když dojde mi těch,
jsem vděčná za to,
jak to je.
Jsem to já taková,
jaká jsem chtěla být,
chycená ve výškách.
Už vím, kudy jít.
Jsem to já taková,
jaká jen já můžu být.
Už na nic nečekám,
už vím, kudy jít.
Vím, kudy jít.
Vím, kudy jít.