Měsícem osloněn hrou siluzí
napůl zdánlivou
Jinotajůme nadát naslouchat
stálým změnám
Do sklenicí odvíná hlatinou zrcadel
smět proniknout
nejistě bám
Zajiky poskládany,
pulzující protkany
ničící brnou
Obnašujem v pavučinách dvouhy,
než v rytmům srdce přibyknou
V korunách šepota proniká blíže k duši nám
Večernicí milován, třipoután,
kusudovým ženám
Kusudovým ženám
Toulat se fantazí,
přístavu hranice znát
Zmysl základný,
zákoutím rozlouhů dát
jistě nebám
Zajiky poskládany,
pulzující protkany ničící brnou
Obnašujem v pavučinách dvouhy,
než v rytmům srdce přibyknou