Příteli můj,
se mě jak sám,
i když mi vlastně
nic nechybí.
Na širém moři
už dávno nehledávám
plující hřbety velbí.
Příteli můj, v srdci tě mám,
ve chvílích smutku
i radostí.
Asi jak stárno,
nepodlehám
rozkoši planých známostí.
Ještě je čas,
nakrmit ptáky.
Ještě je čas,
routat o blaky.
Ještě je důvod,
na výsluhni
stát a dávat víc.
Než si brát.
Příteli můj,
o sud ti přál.
Nejenom vůli a travou krav.
Na vzory zlému,
jdeme s můzou dál.
V níci nejnoucích hrév.
Ještě je čas, nakrmit ptáky.
Ještě je čas,
routat o blaky.
Ještě je důvod,
na výsluhni stát
a dávat víc.
Než si brát.
