Na jeře se vrací, od podzima listí, mraky místo ptáků, krouží nad závistí, kdyby si se někdy ke mně chtěla vrátit.
Nesměla bys lásko moje srdce ztratit.
Zabil jsem v lese jelena, bez nenávistí, bez nenávistí.
Když přišel do důřece vík, krev teče do vody, v srdci chvíli.
Hej!
Voda teče k moři, po kamenech skáče, jednou hráze boří.
Jindy tiše pláče, někdy mám ten pocit, i když roky plynou, že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.
Zabil jsem v lese jelena, bez nenávistí, bez nenávistí.
Když přišel do důřece vík, krev teče do vody, v srdci chvíli.
Hej!
Na jaře se vrací, listí od podzima, čas se někam ztrácí, brzo bude zima.
Svět přikryje ticho, tečka za příběhem.
Kdo pozná čí kostí, zapadaly sněhem.
Zabil jsem v lese jelena, bez nenávistí, bez nenávistí.
Když přišel do důřece vík, krev teče do vody, v srdci chvíli.

Hej!
Zabil jsem v lese jelena, bez nenávistí, bez nenávistí.
Když přišel do důřece vík, krev teče do vody, v srdci chvíli.
Hej!
Zabil jsem v lese jelena, bez nenávistí, bez nenávistí.
Když přišel do důřece vík, krev teče do vody, v srdci chvíli.