Když půpeny zahlásí, přišel čas, je jaro,
sbohem dávaj nečasy, nebylo jich málo.
Tenisky se třesou, sukně skákají ze skříně,
sundaváme rukavice a máváme zimně.
Už i plavky dvojdílné cítí svoje vlohy,
sundaváme punčocháče, oholíme nohy.
Šťastným se nám pozdává časům způsob tento,
vytahujem sandály a vítáme léto.
Karel D'ásek,
přichází čas,
zbranit se pod zimnímu splínu,
přesouváme pozornost k pěkvašenému vínu.
Nezbývá než lisnáčů barvami se kochat,
či zahřát se v obětí,
děvčeteči hochat.
Hochat!
Hochat!
Hochat!
Hochat!
Chlupů v stavače se zimou se střetli,
my jsme zase zpocení,
a tentokrát pod svetry.
Znovu učíme se vruslit, sklepy vrhají sáně.
S koncem roku zúčtujem, opět jsou tu daně.
Daně,
jak maně!
