Já vím,
mě se zdá jako muž s velkým M,
ten pán, já vím.
Zahoří kvůli mně mužny ze všech stran,
já vím.
Tělem svým ochrání duši mou od všech ran,
já vím.
Já ho chci, živí se noci mých i rán.
Má láska,
dejme tomu muž,
jak má být,
umí žít,
romanticky k tomu muž.
Trochu clown,
trochu faun,
unese mě z domu,
on mi strvět jako met.
Celou věčnost o to stá.
Jak já ho ráda budu mít,
známý vztah,
mysky vach.
Začnu na plno s ním žít,
risknu smyk,
spoutnu vzlik,
z lásky vládnu rozeznít.
Jeho tón jako zvon, bude na kolenou král.
Já vím,
mně se zdá, že má sklon k lekko vážným hrám.
Já vím,
přířen svou rozdává jako autogram.
Já vím,
bude můj, zatím jen oči přivírám.
Já vím,
rezerve, aby ne,
sama prostírám.
Jak před sebou ho vidím,
on měl by být veselý,
romanticky k tomu.
On měl by chtít zacelit ránu srdcelomu,
on směl by být klaun i faun,
co celou věčnost o to stá.
Já vím,
uléhám s představou o mužích nic víc.
Já vím,
na kůži pod hlavou chybí dlaně semenic.
Já vím,
nesněží peřístcích, bez mužů je klid.
Já vím,
sama jsem živý sen mužeem, chci mít.
Málá láska,
dej mi tomu muž,
jak má být,
umí žít,
romantický k tomu muž,
trochu klaun,
trochu faun.
Unese mě z domu ten mistr věty jako med,
celou věčnost o to stá.
Jak já ho ráda budu mít,
známý vztah,
mysky vach,
začnu naplno s ním žít.
Rizknu smyk,
spolknu vzlik,
zlásk vzládnu rozeznít.
Jeho tón jako zvon,
bude na kolenou král,
pokorný,
ale král.