Až zahlédneš nový
ostrůvek moři
Bude se ti zdát, že jsi už na něm někdy stál
Vím, že se mílíš, v hlavě ti krouží
iluze písní, které jsi kdysi hrál
Obléháš marně vysklou studnici času
Vracíš se posté do svých vlastních stop
Je plná ztracených
ozvěn a hlasů
Nehledej dál svůj strop,
zůstaň chvíli se mnou
Iluze písně, kterou jsem kdysi hrál
Iluze písně,
kterou jsem kdysi hrál
Zběsilý čas do nás zatíná vlčí zuby V polívce plavou písmenká nudlí
Mícháš v ní dětskou lžící Hovíš si v kolíbce,
učíš se znovu číst A zapomínáš psát
jako tenkrát,
když jsi začínal Jako tolikrát
Uvidíš krásu i tam,
kde víš,
že asi není Ucítíš strach tam,
kde nemá smysl se bát
Zradíš sám sebe,
zahodíš sliby,
které jsi sám v sobě kdysi slavnostně dál
Zopakuješ poste,
všechny mé chyby Zabloudíš na místa,
která si důvěrně znál
Iluze písní,
které jsem kdysi hrál Až se v nich ztratíš
a budete si cizí Jak zboží pod pultem,
které schovávám
Slova tě zradí,
vzpomínej na ně v dobrem Zmizí jako vždycky,
Bůh ví kam,
krůpěje živé vody
U
káply do písku,
nápěvy písní Se smívají
jako obrázdky v obtisku
Staré Rýmy na nová slůvka nerozeznám
Na polštáři snů je vyplakaný monogram
Kde jste, kdo,
kam mám jít, kudy kam Iluze písní,
které jsem kdysi hrál
Iluze písní,
nápěvy, ve kterých doznívám