Pro mě den je noc,
kdež hluboké je tma
a dělá na pomoc,
snad přijdou blíž.
Při kovánku obzoru svých temných světů
mám se na pozoru, když říkám větu
hvězdář jsem, hlídám oblohu svou
čekám jen dávnovým polů tvou
hvězdář jsem, buď vrodnou kometou
jen proleť hvězdy stopy tvá zametou
snad je to prokletí, že jsi jedna z mnoha,
co mi proletí před očima
jsem i nejsem rád za zmatení duše,
ty nejsi jedna z řad zrozena v mé přestuše
hvězdář jsem,
hlídám oblohu svou čekám jen dávnovým polů tvou hvězdář jsem,
buď vrodnou kometou
jen proleť hvězdy stopy tvá zametou
hvězdář jsem, hlídám oblohu svou
čekám jen dávnovým polů tvou
hvězdář jsem, buď vrodnou kometou
jen proleť hvězdy stopy tvá
hvězdář jsem, hlídám oblohu svou
čekám jen dávnovým polů tvou
hvězdář jsem, buď vrodnou kometou
jen proleť hvězdy stopy tvá
ZAMETOU!