��Prodírám se mlázím a mám těžkou kabelu, do které vklá*** vše to, o čem sním��A za hlavu házím vše to, co stojí za belům, pro tebe zpívám a já hodijím��Hádej Matilda, hádej Matilda, jak mnoho vážím je dětiny se��O tom, že složím ti píseň a ti světí duše vyženou, a pak tu tíhu už vysypu ven��Vrání se houští a tíží mě kabela, do které si tajně vklá*** to, o čem sním��A tma se na mě spouštím a to by dělat neměla, neboť tu zpívám a nenajdu rým��Hádej Matilda, hádej Matilda, jak mnoho vážím je dětiny se��O tom, že svítá a vítá mě Matilda a neděle, tolik snad váží jen důbovej kmen��A tak světem se vláčím a táhnu sebou kabelu, do které teď vklá*** všíhlý tón��Který se chvěje v chvíli plnej naděje, potom se ztrácí a jsem jako on��Hádej Matilda, hádej Matilda, jak mnoho vážím je dětiny se��O tom, že tóny, ty tóny, kdy svážím v jednu kytici a najdu záhon a s notama jen��Rozírám se tmou a mlázím, mám při těžkou kabilu, do které uklá*** ses nůdým��A za hlavu házím vše, co stojí v zabylu, pro tebe zpívám a já hodím��Hádej Matilda, hádej Matilda, jak mnoho vážím sen, který teď mám��O tom, že jednou tě zvednou, tě moje ruce do nebe��A pak tě ke snům do kapely ***, a pak tě ke snům do kapely ***��A proto chvátám Matildo, zázrám�