Tiše beze světku, času bez vlastního názoru,
sešlo z prostřeba v tichu, beze slov a bez tomu.
Hulbenou tvář halí závoj náhlíd zností,
amulet nad tvým prsou bez samotství,
bez miloství.
Páslivé černé oči,
marně hledí v něco tvů,
zvámené něčí,
slovom řeší,
raslou dobrotu.
Mystickou orgní,
dobročislo nevidí,
po sednosti sobě vlastní všechno dobrý závidí.
Temná kotyka vše skrývá,
nemůžeš vidět,
budoucí v nadu stranu se sprcítá.
Pryčuj štětva, mydlost!
Páslivé černé oči, marně hledí v něco tvů,
zvámené něčí, slovom řeší, raslou dobrotu.
Osobnost,
smutek,
prokletí,
sytí,
každý strach,
zavolují,
jen tě kaš,
co je na vůstanách vách.
Temná kotyka vše skrývá,
nemůžeš vidět,
budoucí v nadu stranu se sprcítá.
Pryčuj štětva,
mydlost!
Temná
kotyka vše skrývá,
nemůžeš vidět, budoucí v nadu stranu se sprcítá.
Pryčuj štětva,
mydlost!
Temná kotyka vše skrývá,
nemůžeš vidět, budoucí v nadu stranu se sprcítá.
Pryčuj štětva,
mydlost!