Kostky postrácené v kopcích
bez tebe se v noci ztrácím
a vláda spánku oči svírá
a kilometru neubývá, neubývá
hlavou plnou tvých očí a smíchu
a pusy, co nás občas dusí
třeba kdy řekneš co
a dlouhý noci milování
kdy nad tebou se tvář má sklání
jak na obraze v galérii
myslím, že v ermitáži jsem to viděl
zblízka si ještě hezčí
a vláda spánku oči svírá
a kilometru neubývá, neubývá
když vím, že všechno, co mám
je láskou pokryté tvou
jak sníh na vrcholcích střech
po všech koutech srdce mi bloudíš
jsem šťastný, že mám tě, mám
jak miluju tvou přítomnost
kdy mohu se tě kdykoliv dotknout
a přesvědčit, že jsi
miluju tvou chůjku
a vznešenost
a rozmyslnost slov
a usmíval jí ráno
dobrý den
a když je mi smutno
můžu tvému tričku říct ahoj
a ono věř, jako by se usmál
hluboce
hluboce, jak snad chlap ani neumí
hluboce, miluju tě
hluboce, jak snad chlap ani neumí

a tu jsou věřit poprý storyline
už vím, že všechno, co mám
je láskou pokryté tvou
jak sních na vrcholcích střech
po všech koutech srdce mi bloudíš
jsem šťastný, že mám tě, mám
už vím, že všechno, co mám
je láskou pokryté tvou
jak sních na vrcholcích střech
klinky a vрудne
slibez asking
Srdce mi bloudíš, jsem šťastný, že mám, tě mám.
Už vím, že všechno, co mám, je láskou pokryté tvou, jak sníh na vrcholcích střech.
Po všech koutech srdce mi bloudíš, jsem šťastný, že mám, tě mám.
Už vím, že všechno, co mám, je láskou pokryté tvou, jak sníh na vrcholcích střech.
Po všech koutech srdce mi bloudíš, jsem šťastný, že mám, tě mám.