Soničko, pište, pane, paní, oslovujeme právě vás,
jelikož jdete bez váhání, pravdě až na dřeň, na doraz,
vy, který, která nemá kaz, posvěďte na to, co je ryzí,
celá zem čeká na váš hlas, finále bude v televizi,
finále bude v televizi.
V televizi, mám, no, dobře.
Já jsem ten, kdo se v úctě skládí, před tvůrcem, kterým zmítá třas,
sadím se, že je k uzoufání, stýkat se s hrůzou kolem nás,
popsat ji věrně, bez příkras, celý rok se je, ať isklíří,
umělcům říkám, slomte vás, finále bude v televizi,
finále bude v televizi.
Vítěze mnoha hlasování, určil jen příslavečný vlas,
nenechávejte tohle klání, ostatní blbcům na pospas,
škrtněte blbce, já se zaznal trochu nést,
blbci zmizí, hlavně tam Soňo, nechte vzkaz,
finále bude v televizi,
finále bude v televizi.
Lepší věc nikdo nenabízí, připravte se jen na dotaz,
jestli to bude v televizi.
Vítejte na finále dnešního Českého kalendáře.
Tento večer bude neskutečný, bude nabitý emocení,
i přesnou prákovitou pánstvou, kde já vám přísahám,
že na tenhle večer nezaukomenete.
Já už teď mám očí, co si štěstím, už teď se těším,
na to nejlepší k nás dnes večer čeká.
Škoda, že tady nemůžete být se mnou, ale doufám,
že v těch výutelečních obrazoch si to,
že se nedá vydržet, že si to užijete.
Musí to, bude to v televizi.