Říkají, že jsi řeka smutná, a že tvá voda hostce chutná.Já ale piju ze tvých břehů dlouhými doušky sladkou mělu vltavou.Šípková růže přitom spadla do vody jako do zrcadla.Kto keřti poslal růži darem, čím voní růže, voní jarem.Až jednou ti, co vzejdou z nás,Moudrý svět dostaví a s ním příští řád.Budeš dál, i jim počtí ty chrávu.Mezi úliv čel, na sto harf a čel,Hrdou píseň zvláli hrát.Jsi naše láska, naše víra,Třeba, že dávno nejsi čirá.Vyše hrát ze své pišné výše,Dál se v tvém proudu zlíží tiše a klta hod.A minulost již sobě hostí,Snoubí se v tom je z budoucnosti,A jak se dívá, jasno je mi,Čím voní zířky, naděje mi.Až jednou ti, co vzejdou z nás,Moudrý svět dostaví a s ním příští řád.Budeš dál jim počtí ty chrávu.Mezi úliv čel, na sto harf a čel,Hrdou píseň zvláli hrát.Až jednou ti, co vzejdou z nás,Moudrý svět dostaví a s ním příští řád.Budeš dál jim počtí ty chrávu.Mezi úliv čel, na sto harf a čel,Hrdou píseň zvláli hrát.