Dáš si sklenku, pojď dál, nezůvej se, přece nebudeš stát venku.
Sundám ti rukáv prvý a druhý, ještě jsme nevymřeli, ale už jsme ohrožený druhy.
Dáš si kávu, horkou jak sopečnou lávu, měsíc pomalu se kývá, kdo ví, kolik času nám zbývá.
A když se smývá, v ruce jsou propletený, naleju dvě decibína a na to se nezapomíná.
A za svítání, těla jsou propletený.
Hlavně propletený, načnem další láhem vína, a zůhoří se nezhasíná.
Píšu si denník, abych zaznamenal realitu, zároveň ji unik.
Básně skládám, rád se směju, málo se hádám.
Maluju obrazy, kde jsou lautr, všichni buzi na zí, jo, to je krása.
A měsíc pomalu se kývá, kdo ví, kolik času nám zbývá.
Uuuuuuu
A když se smývá, v ruce jsou propletený, naleju dvě decibína, a na to se nezapomíná.
A když se smývá.
Uuuuuuu
Zasvítání
Těla jsou propletený
Hlav je popletený
Načnem další lahem pínat
A co hoří se nezhasí
Na na na na na na na na na
Na na na na na na na na