Dřív mi rostly kosti a teďka v duši prostor,
píšu si to po svým,
proč řešit jdu a co s kým,
ne?
Dřív mi rostly kosti a teďka v duši prostor,
píšu si to po svým,
proč řešit jdu a co s kým,
ne?
Nechci bejt další poskok,
srovnal jsem si pár hodnot,
duše já mám špinavou vodnot,
ruce a hardry od barev non-stop.
Kdyby byl život jako plátno,
maluju to co je tam už dávno,
nic není psáno,
tak píšu řádky do sešitů co nemá řádky.
Do sešitů co nemá řádky.
Nade mnou vězdy svítěj barvou nadějnou,
svítěj vězdy, za sebou hodně ale víc před mnou,
hej, lítáme po světě je čas se posunout,
tak už, doku tam světla nezastou.
Život je krásnej,
nesmíš se bát ho žít,
klidně buď časnej,
neser na lidi na kterých ti záleží,
čas si vzít všechno co náleží,
rozbalit plátno a vzpravit zátiší,
jdu si pro prachy,
protože na nich to závisí,
kam vedou kroky,
tam vzíkaj slouky,
připoj se je místo v lobby,
jdu si do cíle,
tak jako hobbit,
nejsem tu sám,
já mám svý lidi,
ještě tu zbyli od doby co byli jsme kidi,
když závist vidím,
tak rychle zmizu.
Nade mnou vězdy svítěj barvou nadějnou,
svítěj vězdy,
za sebou hodně ale víc před mnou,
hej,
lítáme po světě je čas se posunout,
tak už, doku tam světla nezastou.