Jsme děti hraje, tak se pojď ke mně přivinout
ze střepu zrcadlo hledáme temnej kout
kde můžou proběhnout ty nekonečný vášně
na kapkách,
kde ještě sladký třešně,
já chci ještě
chci hlta svojí bůžky, dojít až na vrchol
napít se plnými doušky, za sebou spousty hor
na chvíli vypnout vše kolem nás
nevnímat monotónní diktující čas
a kroutit bokama když děláme ty pohyby jak spolu
propletáme se a tancujeme na doby
dívat se do očí, přitom je zavírat
a víno z rozkoše do sklenic nalejvat
potom se polejvat a cítit tyhle dotyky
kde těla je do vatý hady
berem jen tak do ruky,
když tluko srdce do zvonu buší
líbat se v tohle tempu nám sluší
Vřiště je postel,
zbořenej kostel,
těla jsou lodě pro dvou,
každou ledobou kru
na jiždím polu rozhrajem naši říšnou hru,
vlčáci aljaškou,
vlbloudi saharou
tenhle ten moment je to stejně jenom o nás dvou,
vycháme do uší,
na chvíli ohluchnem,
jahody v rozkroku,
všlehačkou zalejem,
ze sebe budem pít a to mi budem chtít
malovat obrazy v těchto čivejch a křivejch lejnách,
tělesnej chuch valců,
lepší než Picasso,
paletu barev dostali jsme dárem na tohleto plátno,
tíče celý město z tisícet kalců
prsty jsou nedočkávý,
hrajou na klavír ty nejzvučnější Mozartovy symfonie,
melodie
pod tlakem podparou se do nás leje touha,
tak to se neschová a neukryje
ohně a plameny,
do žárty a já
my dva jsme magnety, víš co to znamená
ohně a plameny,
do žárty a já
my dva jsme magnety, víš co to znamená
poslouchej neutíkej ochutnáme spolu,
jen my dva to naše přístě zakázaný bořský ovoce
z andělský zahrady,
děavlovo návnady,
padají nám přímo z nebe na nohy i na ruce
stůletí krve dávno máme všichni za sebou,
nikde se neválčí,
my jen si milujou
neboj se ničeho a pojď se se mnou obejmout,
zapneme řečezi co nepůjdu už rozetnout
otevřem do kořán a vlíkne do nás hejnovrán,
pustíme z úlu v čeli žihadla ze všech stran,
do boku do za,
s panilou královnou,
sever i západ,
tak nech mě jít s tebou