Když skáněl jsem do svého bytu
do komory police
narazil jsem na pasterit
Opitá jím byla oslice
Žila v domě,
ješt' nebyl
Byla jen ona a pasterit
Těšila táhle vzdechy v sobě
Dřív,
než stačily se narodit
Zal jsem pasterit z jejího těla
Padl mi jak ulitý
Ona odběhla,
zatrůbila
Já
zůstal zaklity v těch deskách pasteritu
Do polic zabitý v nehybné číši tu nebytu
Úsvity z cvitů sklenic zakrytý
Úsvity z cvitů sklenic zakrytý
